Rozhovor s Vlastimilem Gabrielem

Šéf varnsdorfského fotbalu: Fakt nevím, jak bychom bez pomoci města mohli dál fungovat

Vlastimil Gabriel, který má na starosti fotbal ve Varnsdorfu, v exkluzivním rozhovoru pro Deník hovoří i o finanční situaci v druholigovém klubu.

JAROSLAV ZEMAN

Třinácté místo po podzimní části je pro FK Varnsdorf, který hraje desátou druholigovou sezónu v řadě, určitě zklamáním. Zimní příprava je v plném proudu, šéf klubu Vlastimil Gabriel má na čele vrásky.

Důvod? Zcela nové vedení města Varnsdorf zatím neschválilo rozpočet. Další schůze zastupitelstva je na programu 13. února. „Zatím nevíme částku, kterou by nám mělo město poskytnout. A hlavně to, jestli nám jí poskytne. Bez této finanční pomoci bychom na tom byli hodně špatně,“ prozradil šéf varnsdorfského fotbalu v rozhovoru pro Deník.

Pojďme nejdřív na hodnocení podzimní části. Přezimujete na třináctém místě, takže asi trochu zklamání.

Samozřejmě to nebylo podle našich představ. Na druhou stranou jsem před sezónou tušil, že to nebude tak slavné. V létě odešel brankář, čtyři obránci, defenzivní záložník a pravý half. To bylo šest hráčů ze základní sestavy. Horší bylo, že jsme prodali jen dva. Takže to nepřineslo ani finanční efekt, díky kterému jsme třeba mohli sáhnout po zkušenějším stoperovi.

Na konci podzimu bylo vidět, že si sestava sedla. Přišly lepší výsledky a hlavně konečně potřebné body.

Je pravda, že chybu v obraně vždy dělal někdo jiný. V polovině podzimu jsme vsadili na dva stopery Lehoczkiho a Ngimbiho. A ono se to stabilizovalo. Jenže teď nám Ngimbi odešel, je v Táborsku. Stále se po jednom stoperovi díváme. Máme tady zase nějaké mladé hráče na zkoušku.

Ale zatím to vypadá, že tým zůstává pohromadě. Logicky není o hráče takový zájem, jako po šestém místě z minulé sezóny.

Zatím jsou tady všichni. Okolo některých hráčů tady nějaké hrátky jsou. Snažím se být v obraze a pátrám, kdo, co, o kom, proč. Jádro týmu, respektive ten základní kádr by měl zůstat. Věřím, že tam na jaře bude pokrok. Máme nejmladší tým ve druhé lize. Hodně týmů má problémy, nedávno jsem četl o Vítkovicích. V přípravě máme hodně zápasů. To je právě proto, aby se na hřiště dostali všichni a my měli představu, kdo tady zůstane.

Jarní cíle budou asi jasné, záchrana.

Přesně tak. Trenér David Oulehla chce být do desátého místa. Mně by stačilo do dvanáctého. Ale samozřejmě hlavním cílem je záchrana.

V přípravě se dokonce proti Hradci Králové objevil na jeden poločas reprezentant Jemenu. Jak se k vám dostal?

Spolupracujeme s Táborskem, díky tomu tady byl právě Ngimbi. Trenér Milan Prošků, ke kterému mám přeci jen bližší vztah, se specializuje na hráče z téhle oblasti. Nabídl mi ho a já neměl problém. I když jsem si říkal, co bude reprezentant Jemenu dělat ve Varnsdorfu (smích).

Taky se u vás moc dlouho nezdržel.

Přiletěl, druhý den odehrál na stoperu poměrně slušně poločas proti Hradci Králové. Pak nám ale řekl, že mu hlava nebere, kde se vůbec ocitl. Takže nám poděkoval a zase odletěl domů.

Takže pozici stopera stále nemáte vyřešenou. Máte v hlavě konkrétní hráče?

Je pravda, že mám v hlavě tři nebo čtyři stopery. Jsou ligové týmy, kde mají na tento post čtyři hráče. A přemýšlí, že přivedou dalšího. Snažím se to hlídat, sondovat. Nebude to úplně nějaký mazák. Ale alespoň bude vědět, o čem ten dospělý fotbal je.

Dlouhodobě ve Varnsdorfu chybí pořádný střelec. Pět branek na podzim vstřelil útočník Erik Micovčák. Určitě zajímavý útočník, který ovšem někdy neumí zkrotit emoce.

Erik je u nás podruhé, poprvé tady byl v osmnácti. Je to hráč, který má zajímavé zakončení. Slibuje nám, že to chování zlepší. Sám ví, že tohle jsou poslední záchvěvy jeho šance prosadit se a pak se třeba chytit někde v první lize. Někdy býval po gólu až moc uspokojený a nepokračoval už tak, jak bychom si představovali. Musí pochopit, že jediná cesta k úspěchu vede přes opravdu poctivý trénink.

Druhá sezóna je zatím pro mladého trenéra Davida Oulehlu těžší. Jak to zvládá?

Já už jsem mu těsně před koncem té první říkal Davide, nebude to pokaždé procházka růžovým sadem. Ale sám jsem pak nečekal, že ten začátek letošní sezóny bude tak špatný. S Davidem stále komunikujeme. Uklidňoval jsem ho, že rozhodně neplánuji změnu trenéra. Vím, že při skládání týmu to měl po letní pauze složité. Tohle by mu mělo do budoucna přinést plusové body.

Zastavil bych se ještě u mládeže. Od dorostu vám odešel do Vilémova trenér Vlastimil Chod. Jak jste na tom s obsazeností trenérů u mládeže?

S tímhle máme neustále problémy. Souvisí to s tím, že stát na fotbal prostě kašle. Vlasta Chod bude mít ve Vilémově, který hraje krajský přebor, větší odměnu, než u našeho dorostu, který hraje divizi. Nelíbí se mi to, ale tak to je. Oslovili jsme některé trenéry. Ale to, kde se Varnsdorf nachází, jak ekonomicky, tak polohou, není prostě lukrativní.

Říkal jste, že je těžké sehnat do Varnsdorfu trenéry mládeže. Jak těžké je sehnat samotné děti?

Máme problém, že nám tady ty lepší děti berou prvoligové kluby. To ale není normální. My máme na celý klub rozpočet 17 miliónů. A některé prvoligové kluby mají to samé jenom na mládež. A teď nám třeba chce Jablonec odvést pět hráčů kategorie U 14. Takhle to přece nejde. Já tady zaplatím trenérovi tři tisíce a on mi řekne, že ho nebaví, když mu děti berou prvoligové kluby.

A bude hůř. Dorosteneckých týmů ubývá.

Kromě nás má ve výběžku dorost ještě Šluknov. A ten taky končí. Takže dorosty už má jen Varnsdorfu. Ale pokud nám týmy jako Ústí, Teplice, Jablonec, nebo Liberec budou brakovat mládež, tak ani tady se to neudrží. Vždyť ročně mně do ligových klubů odchází okolo dvaceti dětí. Přece není normální, aby pak dvanáctiletý kluk z Mikulášovic dojížděl třikrát týdně na trénink do Jablonec. To musí fungovat jinak.

Jak? Máte nějakou představu?

Třeba do 15 let by prostě děti měly být ve svém mateřském klubu. A pokud by ho chtěl nějaký lepší klub, musel by splnit několik podmínek najít mu školu, přestěhovat celou rodinu a najít jim tam práci. Pak by to dávalo smysl. Ale jinak ne.

Přitom na nábory ligových týmů chodí poměrně hodně dětí.

To sice ano, ale kolik jich pak ten klub vezme? Do dobrého ligového klubu přijde třeba 100 dětí, ale on jich vezme dvacet. A ty, co nevezmou? Na fotbal se vykašlou, půjdou na florbal, na basketbal. Pokud ten ligový klub nebude brát více dětí a nebude s nimi pracovat, tak se ta naše základna bude tak tenčit, až nebude žádná. Pak budeme fotbalisty pěstovat ve skleníku a chválit se, co jsme je naučili. Mně přijde na nábor deset dětí, ale musím vzít jedenáct (smích). Z toho budou tři šikovné, které mi pak přebere stejně klub z ligy.

Vy tady máte pro hráče ubytovnu. Jak ji hráči využívají?

No, to je taky téma. Někteří hráči mi řeknou, že se radši přestěhují do Liberce, budou tam platit nájem a dojíždět. Přitom tady mají posilovnu, hřiště, televizi, telefon, bazén, sportovní halu. Tak jim říkám, co byste vy, sportovci, ještě více chtěli? No, ale v Liberci mají kina, nebo obchodní centrum, kde se můžou ukazovat, nebo vystavovat (smích).

Město Varnsdorf zažilo na radnici velké změny. Bývalý starosta je ve vazbě, nové vedení zatím neschválilo rozpočet. Takže v tuhle chvíli nemáte od města garanci důležité dotace.

Pro mě je neuvěřitelné, jak se tady ANO nechalo odrovnat od moci. Radnice v bývalém složení měla pro sport pochopení a podporovala ho. U té stávající to prostě nevím. Vím, že rada jako taková, pro sport moc není.

Přitom město investovalo do nových hracích ploch.

Samo financovalo novou umělou trávu, ohromně nám pomohlo s druhou travnatou plochou. Teď tady vlastně máme čtyři travnatá hřiště a také umělou trávu. Člověk si to neuvědomí, ale týdně tady proběhne třeba padesát tréninkových jednotek. Dospělí jezdí do Podluží nebo do Jiřetína. Tam je ta organizace přesunu snadnější, než u dětí.

Co vaše zázemí? Není potřeba ho vylepšit?

Podmínky pro profesionální fotbal, které před deseti lety stačily, jsou teď nevyhovující. Licenční řízení jsou náročnější a tvrdší. A my některé podmínky nesplňujeme. Je potřeba tady něco udělat s naší hlavní budovou. Zlepšit šatny, celkové zázemí. Najednou je to malé, je potřeba to rozšířit. A nevím, jak bychom to bez podpory města zvládli.

O jakou částku jste město požádali?

Původně jsme požádali na podporu fotbalu ve Varnsdorfu 4,5 milionu. Město se rozhodlo, že nám dají 3,5 milionu. Ale tu konečnou částku nevíme. Absolutně si nedokážu představit, co bychom dělali, kdyby ti peníze nepřišly. Nejsem schopný je vygenerovat, je to pro nás prostě moc důležité.

Takže aktuálně vlastně fungujete v mírné nejistotě.

Peníze nemáme schválené a nevíme ani tu částku. Jak jsem říkal, pro nás je důležitá. V TOSu jsme o padesát procent příspěvků. Díky jednomu snaživci jsme tam přišli i o práci. Starali jsme se tam o úklid, za rok jsme si vydělali skoro milion a půl. Ale ten člověk nemá rád fotbal, vyštval nás. Během dvou let jsme přišli skoro o šest milionů sponzorských darů. Jen díky prodeji hráčů jsem schopen dělat dál fotbal ve Varnsdorfu.

Jaké má fotbalový klub ve Varnsdorfu možnosti na shánění financí?

Uvedu jeden příklad. Máme tady člověka, který nám dělá PR. Každý den tráví několik hodin ve Varnsdorfu a okolí, setkává se s drobnými podnikateli a snaží se získat jakýkoliv příspěvek. Tamhle sežene tisíc, tamhle dva, pak zase pět. No a za rok to dělá třeba milion. Neuvěřitelná práce. Jenže my potřebujeme 17 milionů. To je nejmenší rozpočet profi fotbalového klubu v Čechách.

Oproti jiným zemím v Evropě u nás neumíme fotbal dobře zobchodovat. Vy to asi v naší druhé lize dobře znáte.

My sport opravdu neumíme zobchodovat. Když řeknu, že to s fotbalem v Maďarsku jde, řeknou, že tamní prezident fandí fotbalu. V Polsku je třikrát více obyvatel. V Německu má druholigový klub z prodeje televizních práv 10 milionu eur. No, a odpověď je vždyť to je Německo. Však si vemte, jak fungují naše nejlepší prvoligové týmy.

Myslíte Spartu a Slavii?

Kdyby neměla Sparta Křetínského, tak už možná neexistuje. Kdyby Slavia neměla podporu z Číny, tak je možná úplně na dně. Dobře to dělá Plzeň. Využila toho, že Sparta a Slavia byly v krizi, vyhrávala tituly a hrála Ligu mistrů. Tam si vydělala pěkné peníze, neutratila je hned. Je to jediný klub v zemi, který je v pohodě. Co by třeba dělala Mladá Boleslav bez podpory Škodovky? Ostatní kluby vlastně jen čekají, odkud a jestli přijdou peníze.

Ten fotbalový vlak nám pomalu ujíždí. Vidět je to jak v mládeži, tak u dospělých.

Nevím, jak chceme dohnat fotbal v Evropě. V mládeži jsme pozadu. Pořád tvrdíme, že naší předností je, že do mladých hráčů umíme nacpat taktiku a kondici. Ale to nestačí. Mě překvapuje, že naši fotbalisté jsou hrdinové, že postoupili na mistrovství Evropy. Ale to by měla být povinnost. A my se o to i chvilku klepali.