Rozhovor s trenérem Frťalou

Frťala po těžkém období Varnsforfu: Musíte věřit, že se to zlomí
 

Tak špatné období Zdeno Frťala ještě ve své trenérské kariéře nezažil. Ač byl jeho Varnsdorf ze všech stran chválený za dobrý fotbal, čekal ve druhé lize na výhru nekonečných 11 zápasů. Černou šňůru utnula až nejtěsnější domácí výhra s Frýdkem-Místkem, naposledy Slovan složil Znojmo 3:0. A z nejhoršího je snad venku.

„Z té výsledkové krize jsme se snad trošku vzpamatovali. A teď máme ještě jeden zápas na to, abychom si udělali klidnější zimní přestávku. Snad se tohle už nikdy nebude opakovat,“ přeje si Frťala.

Jak jste prožíval tu výsledkovou krizi vy osobně?
Musíte věřit, že se to zlomí. Zabalit se sám do sebe, to by bylo špatné. Probírali jsme to, měli jsme pohovory, museli jsme hráče neustále přesvědčovat o jejich kvalitách. A nakonec jsme byli odměněni. Doufám, že jsme si už tím nejhorším prošli.

Takže to u vás nebylo o nějakých hrozbách a sankcích?
Ne! V tom je tady sportovní vedení vzácné, že k těmto věcem, které jsou běžné v jiných klubech, moc nepřistupuje. Ale je to i proto, že ti kluci se maximálně snažili a dělali všechno, aby se to zlomilo. Něco jiného by bylo, kdyby ty zápasy odflákli, ale tento problém jsme tady naštěstí řešit nemuseli.

Necítili jste se tedy pod nějakým větším tlakem ze strany vedení klubu?
Pod tlakem jsme neustále, ale jsou různé formy toho tlaku. Jedním ze způsobů může být i sankce, ale někdy je to kontraproduktivní. Když jste pod ekonomickým tlakem, tak mladí hráči, kteří s tím nemají zkušenosti, se vám spíš sesypou, než že by je to nabudilo. A to klubový šéf pan Gabriel dobře ví.

Vy sám jste nepřemýšlel, že byste odešel?
Nejsem ten, kdo by z boje utíkal, ale to víte, že člověk má v hlavě i tyto myšlenky. Ale to rozhodnutí jsem nechal na panu Gabrielovi.

A ten vás podržel.
Už jsem říkal několikrát, že to je vzácný typ člověka, který všechno řeší s chladnou hlavou a nedělá žádná unáhlená rozhodnutí.

Důvěru jste mu splatili předposlední domácí výhrou 3:0 nad Znojmem a poslední výhrou nad Táborskem. Jak velká to byla úleva?
Potěšilo to nejen nás, ale i fanoušky. Snad jsme to konečně zlomili. Kluci měli v tom zápase obrovskou touhu uspět, konečně si to užili až do 90. minuty. A věřím, že i v posledním podzimním domácím zápase s Viktorií Žižkov se rozloučíme vítězstvím.

I když jste prohrávali, bývali jste často chválení za předváděný fotbal. Asi zvláštní pocit, že?
Je to tak. Někdy to bylo krása na úkor kvality. My jsme opravdu nezvládali ty klíčové momenty, a když se to pak opakuje, dostáváte se do problémů s psychikou. Ale důležité bylo, že kluky to nezlomilo.

Mimochodem, jak je na tom zdravotně bývalý reprezentant Martin Fenin, vaše letní posila?
Bohužel prochází opravdu složitým obdobím. Po tom, co si vykurýroval zlomenou ruku, se zapojil do tréninku, ale dostal ránu do zad a zablokoval se mu nějaký nerv, což mu zase znemožňuje trénovat. Když už to vypadalo, že je z nejhoršího venku, potkalo ho zase tohle. Na podzim už do hry nezasáhne.

Autor: Ondřej Bičiště