Hodnocení zimní přípravy týmu U14

Hodnocení zimní přípravy U14

Zimní přípravné období jsme zahájili 11. 1. 2016 v opravdu hojném počtu hráčů. Na tréninku jsem napočítal 18 hráčů a byl jsem sám zvědav, kolik hráčů mi z této skupiny zůstane pohromadě před prvním mistrákem, který jsme odehráli 12. 3. 2016. Věděl jsem, co na kluky chystám, ale zároveň jsem věřil tomu, že aspoň většina kluků doma přes pauzu nelenošila a dělali to, co jsme si průběžně říkali. Brzy se ukázalo, kdo se opravdu připravoval a kdo lenošil. Bylo dobře, že nám během zimy vcelku přálo počasí a nemuselo se moc improvizovat a vcelku jsme zvládli vše, co jsme si naplánovali.
Moc rád jsem byl za utkání zimní ligy Ústeckého fotbalového svazu, kde jsme se střetávali vesměs se starší kategorií mužstev U15 a kluci se tak mohli zdokonalovat ve hře tělem, která nám byla až na výjimky v podzimní části soutěže cizí.
Velice pozitivně také hodnotím naše první společné soustředění, které jsme absolvovali v rekreačním středisku v Jiřetíně pod Jedlovou, a kde si kluci myslím sáhli na dno svých fyzických ale i psychických sil a já jsem mohl jako trenér sledovat kluky 24 hodin denně, jak reagují na stresové situace, jak se vypořádávají s úbytkem sil atd. Jen mě moc mrzí, že na toto soustřední někteří rodiče své syny nepustili a někteří kluci díky zranění nejeli. Určitě by pro náš tým bylo lepší, kdybychom byli komplet a pro jednotlivé hráče co nebyli, tím spíše. Někteří rodiče si stále neuvědomují, že fotbal ve Varnsdorfu a žákovská liga není dobrovolný kroužek, kam si děti odkládají na hlídání a mohou si jet nakoupit či zařizovat osobní věci. Bez spoluúčasti rodičů a jejich pomoci prostě není možné docílit toho, aby kluci byli v soutěži konkurenceschopní a jejich fotbalový růst nebrzdily vysoké porážky v soutěži, způsobené jejich nedostatečnou připraveností. Rodiče si musí rozmyslet, zda podstoupit ten dril, který k fotbalu patří. Pokud to nechtějí podstoupit rodiče a třeba ani jejich syn, je lepší s fotbalem ve Varnsdorfu skončit a jít hrát jinam, kde ty nároky tak velké nejsou.
Já bohužel nemám možnost kluky, kteří si neplní své povinnosti jen tak vyhodit, protože jiné kluky nemám, ale v mém týmu jsou minimálně tři hráči, kteří nemají v mužstvu co dělat a nemají mužstvu co dát. I v tomto je ale sport spravedlivý a to je moc dobře. Hráči, kteří hřeší na svůj talent a nemakají naplno, postupně vypadnou ze sestavy a nahradí je ti, kteří dřou a odevzdají mužstvu vždy to, na co mají. Takové hráče má každý trenér rád.
Jako trenér se snažím dělat svou práci na 100% a to samé vyžaduji po rodičích a hráčích. Snažím se do kluků dostat profesionalismus a zodpovědnost za svou připravenost. Aby ve svém volnu, kdy nejsou tréninky, se individuálně připravovali a trénovali to, v čem mají problém. Jsem rád, že v mém mužstvu je dost těch, kteří mou filozofii pochopili a plní si své úkoly svědomitě a poctivě. Těmto klukům se budu rád věnovat, ti ostatní musí varnsdorfský klub postupně nahradit jinými, protože investovat peníze, čas a úsilí do hráčů, kteří si to nezaslouží je zbytečné.
Závěrem musím vyjádřit smutek nad tím, že během zimy skončil s fotbalem Vlasta Blahník, postupně se stal pilířem obrany a svou tvrdou prací byl stavebním kamenem naší defenzivy. Vždy jsem tvrdil, že trenér, kterému skončí hráči je špatný trenér a tak to platí i v tomto případě. Byl jsem pro Vlastu špatným trenérem, pokud jsem ho nedokázal u fotbalu udržet. Moc mě to mrzí a je to největší kaňka naší zimní přípravy.

trenér U14 Zdeněk Heinzel