Vlastimil Chod usednul na lavičku

Snahou vedení Fotbalového klub Varnsdorf a FAŠV, je postupně zařazovat do tréninkového porcesu mládeže vlastní odchovance nebo hráče, kteří dlouhodobě působili ve varnsdorfském fotbale a znají dokokonale místní prostředí. Jedním z nich je i Vlastimil Chod, který byl bojovným hráčem, který nerad prohrával. Věříme, že i do trenérské práce se zapojí s velkou vervou a bude platnou trenérskou posilou ve výchově mladých fotbalistů ve Varnsdorfu. Dovolili jsme si mu položit pár otázek a jejich odpovědi Vám přinášíme.

Letos jste se začal naplno věnovat trénování, co vás k tomu vedlo?
Již jako profesionální hráč v FK Varnsdorf jsem věděl, že po konci hráčské kariéry chci dál v tomto „rodinném“ klubu působit a nejlépe jako trenér u nějakého mládežnického týmu. Začal jsem se postupně do trenérského řemesla zapojovat u dorostenecké kategorie, kde jsem se učil od trenérů Hradiského, Přibyla a Moravčíka. Utvrdil jsem se v tom, že trenérská práce mne baví a naplňuje, a když jsem letos v létě dostal možnost působit u U16, rád jsem tuto výzvu přijal.

Na kterého trenéra ze své minulosti nejraději vzpomínáte?
Každý trenér, který mne trénoval, mi něco dal a nějak na mne působil. Teď už samozřejmě na každého vzpomínám jen v tom dobrém. Nejvíce ovšem musím poděkovat Chebskému triu mládežnických trenérů pánům Vaňurovi, Hanusovi a Dančovi, kteří mne vedli ve věku, ve kterém jsem ještě nevěděl, čí vlastně jsem.

Máte mezi trenéry nějaký vzor?
Že bych se snažil kopírovat nějakého trenéra to ne. Od každého jsem si něco vzal a beru dál, nejvíc samozřejmě od zkušenějších kolegů z FK Varnsdorf.

S jakými cíli vstupujete do trenérského řemesla?
Můj cíl, jako všech trenérů v klubu je vychovávat mladé hráče z Varnsdorfu či blízkého okolí pro náš A-tým.
 

Máte již jasno, zda se chcete věnovat mládežnickému fotbalu nebo vás láká i dospělá kopaná?
Tak v tom jasno opravdu nemám. Jsem vděčný, že se mohu věnovat mládežnickému fotbalu. A to je to, co mě právě teď zajímá a na co se soustředím. Jak to bude pokračovat dál, neřeším, to je ve hvězdách. Momentálně jsem trenér v plenkách.

Byla vám svěřena kategorie U16, jak jste spokojen s hráči a jejich přístupem k tréninku?
Na žádného hráče nemohu říct špatné slovo. Je na každém z nich vidět obrovský zápal do hry, doufám, že jim tento elán vydrží pořád. V tréninku pracují, jak mají a postupně si začínáme zvykat jeden na druhého. Teď jim přicházejí důležité roky, kdy se bude rozhodovat, jakým směrem se bude jejich hráčská, ale hlavně životní cesta ubírat.
 

Co zatím nejvíce narušuje tréninkový proces?
Hlavní problém jsou prázdniny a odjezdy hráčů s rodiči na dovolené, tábory či brigády. To je ale složité téma. Dalším problémem je úzký hráčský kádr. Hráči zde mají možnost hrát nejvyšší republikové soutěže, ale raději dávají přednost pohodlí a hrají v nižších soutěžích, kde se tolik nemusí trénovat. Určitě se to časem změní.

S jakými cíli vstupujete do premiérové ligové soutěže?
Posunout se výš, hlavně herně. S lepší hrou přicházejí i lepší výsledky. Je před námi 26 mistrovských zápasů, když získáme 78 bodů, bude to krásné , ale to není naše priorita. Věřím, že se v každém zápase budeme prát až do konce a budeme se postupně zlepšovat.

LH